Bílá vína

Nejznámější odrůdy moravských bílých vín a jídlo: 

bv1

Chardonnay – Pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se spolu s Rulandským bílým pěstuje od nepaměti. Nyní tvoří 3,4 % vinic ČR s tendencí k dynamickému růstu (od roku 1994). V poslední době patří k nejmódnějším bílým odrůdám jak v ČR tak i ve světě. Má typickou zelenožlutou barvu. Je jako stvořené pro slavnostní okamžiky a ke smetanovým omáčkám.

Děvín – (Tramín červený x Veltlínské červenobílé) Odrůda byla vyšlechtěna na KVÚVV Bratislava Ing. Pospíšilovou, CSc. a Ing. Korpasem CSc. Její dosavadní plocha výsadeb v ČR je velmi malá. Vysoce kvalitní aromatická odrůda, kyseliny 7 až 10 g/l. Odrůda je schopna vytvářet vysoký obsah cukru v hroznech.

Müller Thurgau – se podává nejčastěji k rybám. Má světlou barvu se zelenožlutým odstínem, muškátovou vůni a svěží chuť.

Rulandské bílé – se hodí k sladkovodním rybám. Má jemnou květinovou vůni, světle žlutou až zelenožlutou barvu a plnou, dlouhotrvající chuť.

Rulandské šedé – Odrůda známá v zahraničí pod názvem Pinot Gris stejně jako Rulandské bílé je tato odrůda náročná na půdu. Doporučuje se ke kořeněným jídlům, sladší vína z této odrůdy jsou vhodné k dezertům.

Sauvignon – je vhodný jako aperitiv. Pyšní se intenzivní vůní, dlouhotrvající kořenitou chutí a světle zelenožlutou barvou. Sauvignon se také hodí k chřestu a kozím sýrům.

Veltlínské zelené se používá také pro výrobu šumivých vín. Má zelenou až zelenožlutou barvu pronikavou vůni, která se ale liší v závislosti na složení půdy vinice, na které se pěstuje. Nejlépe chutná jako víno mladé, nehodí se tedy příliš k archivaci. Doporučuje se především k zeleninovým pokrmům.

Veltlínské červené ranné – je stará odrůda, původem pravděpodobně z Rakouska nebo Itálie. Odrůda je prakticky rozšířena jen u nás a v Dolním Rakousku. Většinou se vína Veltlínského červeného ranného doporučují k běžné denní konzumaci a k masitým pokrmům. Také k hutným polévkám, k masům s omáčkou nebo ke studené míse.

Sylvánské zelené – málo pěstovaná odrůda. Pochází asi z Rakouska, okolí Kremže. Dříve se uvádělo jako místo původu Sedmihradsko, ale tam se začalo pěstovat až kolem roku 1870. Rakouskému původu nasvědčuje i skutečnost, že podle posledních výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu pylem krajové odrůdy Rakouské bílé. Pro dosažení kvalitního vína z této odrůdy je třeba regulovat výnos. Při splnění této podmínky dává vína s nižším obsahem kyselin a velice dobře pitelná. Je velmi vhodné na „delší“ pití, protože je chuťově neutrální. Doporučujeme ke všem světlým masům i sýrům.

Pálava vznikla křížením Tramínu červeného a Müller Thurgau na šlechtitelské stanici Perná. Odrůda Pálava je povolena od roku 1977. Víno Pálava je harmonické a jemné, s muškátovou vůní připomínající Tramín.

Aurelius – je bílá moravská moštová odrůda vinné révy. Vína této odrůdy bývají kvalitní, plná a výrazná v chuti, jemně kořenitá a aromatická. Svým charakterem jsou podobná Ryzlinku rýnskému, který je však méně kořenitý a elegantnější. Odrůda vznikla křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. Hodí se k předkrmům a k lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběr je vhodný k pstruhům a jiným rybám, sladké výběry vhodně doplňují dezerty.

Neuburské  – je moštová odrůda révy vinné rakouského původu, která pravděpodobně vznikla nahodilým křížením odrůd Veltlínské červené a Sylvánské zelené. V Rakousku je známa jako Neuburger. Neuburské je doporučováno k drůbeži a méně výrazným jídlům.

Kerner – je mladá odrůda barvy zelenožluté až slámově žluté. Odrůda (Trolínské x Ryzlink rýnský) byla vyšlechtěna v SRN ve Weinsbergu šlechtitelem A. Heroldem v roce 1929Svěží aromatické látky, připomínají koncentrovanější vůni Ryzlinku rýnského. Víno se výborně hodí k různým předkrmům, včetně plodů moře, ke grilovanému telecímu masu, k rybám, i uzeným, ke chřestu a k mnoha druhům sýrů, zvláště k roztíratelným.

Lena (Lipovina x Irsai Oliver) Byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici v Perné šlechtiteli Ing. F. Zatloukalem a Ing. L. Michlovským. Zatím významněji rozšířena není. Lehké víno s harmonickým poměrem kyselin, velmi příjemným aromatem. Odrůda je schopna vytvářet vysoký obsah cukru.

Muškát moravský – je bílá moštová odrůda vinné révy. Má světle žlutou barvu. Má výrazně muškátovou vůni, někdy i po černém rybízu. Vína Muškátu moravského jsou lehčího typu, světle žluté barvy, výrazně aromatické, přičemž jeho tóny se liší podle typu a původu. Suché víno doporučujeme např. k jemným paštikám, sladší k dezertům.

Muškát Ottonel – Pochází z Francie, kde byl v minulém století R. Moreau z Angers vypěstován ze semene pocházejícího z křížení Chrupky a Muškátu žlutého. U nás se pěstuje již dlouho, ale praktický význam nemá. V poslední době je nahrazován odrůdou Muškát moravský. V ČR se pěstuje přibližně na 0,4 % plochy vinohradů, v poslední době se nesází. Nejčastěji se u nás používá do směsí. Ve vynikajících ročnících se získávají plná vína se zbytkem cukru. Muškátová vůně je jemná.

Irsai Oliver – (Bratislavské bílé x Čabaňská perla) Ve 30. letech 20. století tuto odrůdu v Maďarsku v Kecskemétu vyšlechtil P. Kocsis. V Čechách se prakticky nepěstuje, na Moravě se podílí na skladbě odrůd 0,5 % plochy vinic. Víno je zlatožluté barvy výrazné typické vůně, velmi pronikavé, chuť plná, vysoce aromatická, připomínající muškátové víno, svým charakterem ne tak příjemné. Velmi vhodné do vín známkových a do směsí.

Ryzlink rýnský – je bílá odrůda vinné révy. Vína z této odrůdy, zejména přívlastková, se vyznačují harmonickým podílem zbytkového cukru a kyselin, přičemž vyšší obsah kyseliny zaručuje potenciál pro dlouhodobé zrání vína. Kromě názvu „Ryzlink“ tato odrůda nemá nic společného s odrůdou Ryzlink vlašský. Hrozny bývají sklízeny zpravidla pozdě (konec října, začátek listopadu), v příhodných podmínkách se sklízí i později pro výrobu ledových vín.

Ryzlink vlašský – je bílá moštová odrůda vinné révy. Vína této odrůdy se vyznačují vyšším obsahem kyselin, u přívlastkových vín tyto kyseliny působí v kombinaci se zbytkovým cukrem harmonicky. U této odrůdy lze také dosáhnout kvalitních ledových vín. Používá se často pro výrobu šumivých vín. Ryzlink vlašský se hodí jako osvěžení po namáhavé práci (ať už jako víno nebo jako vinný střik), k uzeninám či slanině. Suchá vína jsou vhodná i jako aperitiv k studeným předkrmům a k jídlům prosté všední kuchyně. Můžeme jej podávat k zeleninovým jídlům, zeleninovým polévkám, bílým sýrům, lehkým uprávám ryb nebo jemným paštikám.

Tramín červený – pravděpodobně jedna z nejstarších odrůd, jejíž původ je nejasný. Geneticky má velmi blízko k původní volně rostoucí révě lesní (vitis vinifera sylvestris) a předpokládá se, že vznikla nahodilým křížením révy lesní s některou z kulturních odrůd pěstovaných římany. Později se stala základem pro řadu dalších evropských odrůd. Je náročná na dobré půdy, pravděpodobně k nám přišla z Jižního Tyrolska. Vína se především produkují s vyšším zbytkovým cukrem, které podtrhuje typické aroma této odrůdy. Vína jsou plná, extraktivní a s nižším obsahem kyselin. Hodí se především ke kořeněným jídlům, asijské kuchyni a dezertům.

Ferdinand de Lesseps – Jedná se o francouzskou odrůdu pojmenovanou po staviteli Suezského průplavu Ferdinandu Marie Vicomt de Lessepsovi. Její původ je dosti nejasný – Foltýn (1952) uvádí se, že je to kříženec odrůd Muškát žlutý (Gelber Muskateller) x Labrusca, Bláha (1961) uvádí křížení odrůd Chasselas doré x Isabella. Chuť hroznů je příjemně muškátová, nevýhodou je tenká slupka bobulí, což způsobuje jejich poškození při transportu. Odrůda vyžaduje nejteplejší polohy, keř ma bujný růst, odrůda velmi dobře plodí, dobře vzdoruje houbovým chorobám. Bobule jsou středně velké s malým počtem semínek, podlouhlé, vejčitého tvaru, barva bobulí je krásně žlutá až narezavěle žlutá. Jejich chuť je sladká, jahodově-malinová s muškátovým akcentem. Sklízí se nedozrálé hrozny, – při přezrávání nabírají nepříjemně aromatické chutě. Hrozen je velký, řídší, na dlouhé stopce.

 

bv2